Kolikrát už jste seděli u telefonu, sledovali video s péčí o pleť a měli pocit, že se v tom totálně ztrácíte? Jeden tvůrce řeší chemické termíny, druhý ukazuje svou fotku před a po, třetí mluví o minimalismu a čtvrtý o složité rutině. Výsledkem je pocit, že čím víc víte, tím méně rozumíte.
Problém dnešního internetu není v tom, že by produkty byly dobré nebo špatné. Pro každého z nás zkrátka funguje něco jiného. Univerzální zázrak neexistuje. Hlavní oříšek je, že informací je moc a každá druhá je lež o kosmetice. Mluví příliš mnoho lidí a člověk občas marně hledá maják, podle kterého by se orientoval.
Kdo k nám z displeje mluví?
Prvním krokem je uvědomit si, z jaké pozice k nám daný člověk na videu mluví. Každý má svá specifika. Žádná skupina automaticky neznamená podvod ani absolutní pravdu:
Odborník, který chce hlavně pomoci: Člověk s diplomem např. z dermatologie nebo chemie, který využívá své vědomosti k tomu, aby lidem srozumitelně vysvětlil, jak kůže reálně funguje. Pomáhá nám pochopit např. složení lahviček a šetří nám čas i peníze.
Odborník, který upřednostnil byznys: Druhá strana téže mince. Expert, který přesně ví, jak kůže funguje, ale své vzdělání použije spíše jako prodejní nástroj. Odbornými termíny dokáže obhájit i produkt s prachmizerným složením. Ví, jak to zaonačit, aby to znělo vědecky.
Laik s vlastní zkušeností: Tvůrce bez akademického titulu, který si prošel např. těžkým akné či ekzémem a z čistého zoufalství načetl hromady materiálů. Předává obrovskou lidskou zkušenost a praktické tipy z reálného života. Mohou někomu v podobné situaci velmi pomoci. Na druhou stranu, co vyléčilo jeho, může na naší pleti udělat pravý opak.
Laik na vlně trendů: Nadšenec, který zkrátka jen kopíruje to, co zrovna na sítích letí, aby měl čísla a zhlédnutí. Tady pak vznikají ty největší zmatky a rady, které se týden co týden popírají.
Status ani diplom tedy samy o sobě nejsou stoprocentní zárukou. Komu věřit? Pomůže nám sedm jednoduchých filtrů.
Jak poznat základní lež o kosmetice: 7 jednoduchých filtrů
Abyste v tomhle maglajsu zjistili, jakou váhu pro vás informace má, stačí si v duchu položit těchto sedm otázek:
Co ten výsledek opravdu způsobilo?
Když tvůrce ukáže fotku „před“ s akné a fotku „po“ s čistou pletí a řekne: „Tento krém mě zachránil,“ nemusí to být celá pravda. Pleť se mohla zlepšit, protože dotyčný zrovna změnil jídelníček, začal brát léky od doktora, má méně stresu, odstěhoval se od matky nebo se mu srovnaly hormony. Jeden produkt zřídkakdy vyřeší komplexní problém.Dá se to vůbec zpochybnit?
Pokud vám někdo řekne: „Tento produkt vám vyčistí pleť, a pokud se osypete, tak se vaše kůže jen detoxikuje a musíte vydržet,“ chytil vás do pastičky. Ať se stane cokoliv, má „pravdu“. Férová informace vám vždycky řekne – např: „Pokud vám kůže zčervená nebo začne pálit, okamžitě s tím přestaňte, nesedí vám to.“Není to jeden příběh z milionu?
„Mně to pomohlo, takže to pomůže i vám.“ Tohle tvrzení zní přátelsky, ale z hlediska logiky pokulhává. Každý máme jinou genetiku, mikrobiom a žijeme v jiném prostředí. Osobní zkušenost jednoho člověka je sice inspirativní, ovšem není to univerzální zákon pro všechny.Opravdu existují pouze dvě extrémní cesty?
Často na sítích slyšíme: „Buď budete používat chemii a zničíte si tělo, nebo přejdete na čistou přírodu.“ Nebo: „Buď investujete do této zázračné péče nebo vaše pleť předčasně zestárne.“ To je umělý tlak. Život se odehrává v zóně mezi tím a mnohdy existuje skvělá, funkční zlatá střední cesta.Nezneužívá se věda záměrně ke strašení?
Strach prodává nejlépe. Typickým příkladem jsou videa např. varující, že se látky z krémů vstřebávají přes kůži přímo do krevního řečiště. Z biologie je to nesmysl. Lidská kůže je nepropustný štít a běžné kosmetické molekuly jsou příliš velké, než aby prošly zdravou bariérou do krve. Cílem takového strašení je vyvolat úzkost, strach a dotlačit vás k nákupu jiné, „bezpečnější“ alternativy.Nejsou to jen vědecky vyhlížející sliby?
Problém nastává, když se marketing schovává za „ohnutou“ vědu. Pokud video ukazuje složité grafy a tvrdí, že produkt vědecky udělá zázraky za tři nádechnutí jednorožce, zpozorněte. Autoři často zamlčí, že studie probíhala v laboratoři na buňkách v misce, nebo s obří koncentrací látky, která v lahvičce vůbec není. Skutečná věda mluví o reálných podmínkách a nikdy neslibuje zázraky na počkání.Co dělají ti, které neslyšíme?
Když na internetu vidíte záplavu videí o jednom produktu, máte pocit, že to musí fungovat. Vyberete si stranu. Algoritmus sítí funguje na bázi emocí. Do popředí vám záměrně tlačí jen extrémy: buď obrovské nadšení („Tohle mě zachránilo!“), nebo obrovské drama („Tohle mi zničilo obličej!“). Obojí generuje komentáře a drží vás u obrazovky. Sítě vám ale záměrně tají ten největší zástup lidí: ty, kterým produkt neudělal vůbec nic. Tahle nudná, průměrná většina žádná emotivní videa netočí. Pokud ano, algoritmus je kvůli nízké sledovanosti pohřbí. Vidíte jen dvě hlasité špičky ledovce, zatímco realita většiny lidstva zůstává skrytá.
Slevové kódy jsou prostě práce. A to je v pořádku
Možná si říkáte, jak do toho všeho zapadají slevové kódy a označené spolupráce. Jsou všude a snadno je začnete vnímat negativně. Máte pocit, že „obchodník mi prodává“. Zkusme se na to podívat objektivně. Testování kosmetiky, natáčení, stříhání videí a odpovídání na komentáře je regulérní práce, která zabere hodně času. Kódíky a affiliate programy jsou pro tvůrce (včetně těch s titulem) způsob, jak za práci dostat zaplaceno.
Odborník i laik mohou s čistým svědomím doporučit věc, kterou sami milují a věří jí. Kód je odměna za jejich čas. Pro nás jako diváky to neznamená, že nás někdo klame. Je to informace o tom, jak je video financované. Slevový kód nás k ničemu nezavazuje. Samotný nákup by měl vždycky vycházet z toho, co naše kůže zrovna potřebuje. Ne z toho, že je na něj zrovna akce.
Vy sami jste ten nejlepší filtr
V celém kosmetickém vesmíru není cílem začít odmítat lidi se slevovými kódy, ani slepě věřit každému, kdo má před jménem titul. Logický nadhled znamená uvědomit si, že vy sami jste ten nejdůležitější filtr. Každé video berte jako střípek do skládačky. Poslechněte si ho, prožeňte ho svým kritickým myšlením (jinak se tomu říká selský rozum) a vezměte si z něj jen to, co vám dává smysl. Nikdo totiž na internetu nezná vaši pleť, váš rozpočet a vaše potřeby lépe než vy sami.
Když člověk sleduje pouze jednoho oblíbeného tvůrce, velmi snadno mu propadne. Začne jeho slova brát jako absolutní pravdu, i když dotyčný zrovna nevědomky vykládá mýty (jako např. s tím pronikáním kosmetiky do krve).
Až dostanete chuť pod vlivem videa okamžitě nakupovat, dejte si den na rozmyšlenou. Podívejte se, co o stejné věci říkají dva nebo tři další lidé z různých břehů – například jeden vědec, jeden dermatolog a jeden laik s odlišnou zkušeností. Okamžitě uvidíte rozdíl.
Hledat na internetu jednu absolutní pravdu nelze. Neexistuje. To, k čemu díky více zdrojům skutečně dojdete, je pochopení souvislostí, nadhled a schopnost vytvořit si vlastní názor.
