Funkce kůže – věděli jste, že jich je až 8?

Kůže je zdaleka naším největším orgánem, který má na starost mnoho životně důležitých funkcí. Ačkoliv si to často neuvědomujeme, kůže je nepostradatelná a její role je mnohem širší, než se může na první pohled zdát. Pokrývá celé naše tělo a chrání nás před celou řadou vnějších i vnitřních vlivů.

Kůže není jen ochranný štít, ale i citlivý orgán, který nám poskytuje důležité informace o okolním světě. Jaké konkrétní funkce kůže má, jak nám pomáhá v každodenním životě a proč je důležité se o ni starat? To vše se pokusím vysvětlit v následujícím článku.

Poznámka: Informace jsou vyňaty z online kurzu, který Vás komfortně připraví k profesní zkoušce z oboru kosmetik/kosmetička (dle Národní soustavy kvalifikací), díky které si můžete otevřít své vlastní kosmetické studio.

Více informací naleznete zde.

Obecně o kůži

Čeká nás velmi stručná lekce z biologie. Ničeho se ale nebojte. Pokud chcete kůži pochopit malinko více do hloubky (proč byste si jinak četli článek o funkcích kůže, že), je třeba kůži rozebrat.

Obecně je kůže největší orgán, který se na našem těle nachází – má neuvěřitelnou plochu okolo 1.5 – 2 metry čtverečních a skládá se ze tří dílčích částí:

• Pokožka – svrchní vrstva, latinsky epidermis
• Škára – prostřední vrstva, latinsky dermis
• Podkožní vazivo – spodní vrstva, latinsky subcutis, hypodermis

Pokožka

Epidermis, svrchní vrstva pokožky, je sice tenká pouze cca mezi 0.3 – 1.5 mm, ale sama čítá 5 samostatných vrstev (latinsky se jim říká stratum):

• Základní (s. basale) – vznikají zde nové buňky (s jádrem) a také se zde nacházejí melanocyty, které tvoří pigment melanin, na který když působí UV záření, má za následek opálení (a spoustu jiných věcí, v článku se o něm budeme ještě dost bavit).
• Ostnitá (s. spinosum) – buňky vzniklé v základní vrstev se pomalu přesunou do vrstvy ostnité, kde se uskupí do 4-7 řad.
• Zrnitá (s. granulosum) – z ostnité vrstvy se buňky posouvají do vrstvy zrnité, kde začínají rohovatět – procesu se říká keratinizace (v buňkách se tvoří keratin a vzniká odolná, tvrdá vrstva, také se o něm bude ještě řeč).
• Rohová (s. corneum) – je nám jako jediná okem viditelná, 15 – 20 řad zrohovatělých buněk (tedy již odumřelých bez jádra), které se postupně odlupují (procesu se říká deskvamace), a tak proces jede pořád dokola.

+ Průsvitná (lucidní, s. lucidum) – nachází se pouze na ploskách nohou nebo dlaních, na kterých jsou buňky, které jsou převážně tvořeny keratinem.

Proces od zrození nových buněk a po jejich odloupnutí trvá cca 28 dní. U teenagerů je však obnova rychlejší, přibližně 14 dní a naopak u starších lidí se doba obnovy kůže prodlužuje.

2 informace, které bych byla ráda, aby nezapadly, jsou:

1. Melanin, který velmi úzce souvisí s UV zářením a SPF ochranou, se produkuje v základní vrstvě pokožky, pigmentové skvrny tedy také (ještě o něm bude řeč, pro zájemce o problematice pigmentových skvrn máme samostatný článek).
2. Na zkeratinizované, ztvrdlé buňky, které se na pleti drží (laicky řečeno, nechtějí odpadnout), mohou občas způsobit na pleti problémy, se zaměřuje proces exfoliace (viz samostatný článek).

Velice důležitou součástí pokožky je i hydrolipidový film na rohové vrstvě pokožky, což je ochranná vrstva kůže – odpuzuje vodu a zároveň chrání kůži před ztrátou hydratace. Po umytí rukou trvá přibližně 1.5 – 2 hodiny, než se opět obnoví.

Škára

Dermis se nachází přímo pod pokožkou, od epidermis ji odděluje pouze základní blanka. Dělí se na dvě části:

• Papilární – svrchní
• Retikulární – nižší, přechází do podkožního vaziva

Škáru tvoří spoustu věcí – cévy, nervy, kořeny chlupů a vlasů, mazové a potní žlázy (ty si ještě více rozebereme), apod., co je ale pro spoustu lidí zajímavé, tak je také tvořena buňkami, kterým se říká fibroblasty, které produkují elastin a veleslavný kolagen. Takže kdo chce podporovat tvorbu kolagenu, potřebuje se zaměřit až na škáru.

Podkožní vazivo

Subcutis nebo také hypodermis spojuje zbytek těla s kůží a hraje důležitou roli tzv. tukového polštáře.

Kožní adnexa

Pro pochopení všech funkcí kůže je třeba pojmenovat si ještě přídatné kožní orgány, latinsky adnexa. Možná Vás samotné překvapí, co vše se mezi ně řadí:

Vlasy

Vlasy se nás, kosmetiček, tolik netýkají, maximálně pokud budete chtít nabízet například indickou masáž hlavy nebo třeba využívat ozonizér na vlasovou pokožku.

Chlupy

Řešíme jako kosmeticky v rámci epilace/depilace a úpravy obočí.

Mazové žlázy

Pro kosmetičky hrají velmi důležitou roli, neboť produkt mazových žláz, maz (také známé jako sébum), určuje typ pleti, více informací v článku typy pleti. Nejvíce mazových žláz je okolo nosu nebo zad. Významně zvýšená produkce kožního mazu vede k problémy s aknózní pletí.

Potní žlázy

Produkt potních žláz, pot, se kosmetiček také úplně moc netýká.

Nehty

Pokud se nebudete věnovat manikúře/pedikúře (na tyto dvě profese potřebujete samostatnou profesní zkoušku), nehty se Vás v kosmetice také tolik netýkají.

Některým z nich se ještě více pověnujeme přímo v jednotlivých funkcích kůže.

Funkce kůže

Teď už se pojďme vrhnout na samotné funkce kůže. Rozlišujeme jich celkem 8:

• Ochranná
• Sekreční (vylučovací)
• Smyslová
• Depotní (zásobní)
• Bariérová (obranná)
• Resorpční (vstřebatelnost)
• Dýchací
• Estetická

Všechny si je rozebereme jednotlivě.

1. Ochranná funkce kůže

Jednou z nejdůležitějších funkcí kůže je její ochrana. Kůže slouží jako první a hlavní bariéra, která nás chrání naše vnitřní orgány před vnějšími vlivy.

Těmi mohou být například:

• Mechanické vlivy
• Chemické vlivy
• Tepelné vlivy
• Mikroby

Ochrana proti mechanickým vlivům

Kůže je silná a odolná proti různým typům mechanických poškození, jako jsou oděrky, modřiny nebo škrábance. Tento ochranný štít je možný díky elastickému a pevně uspořádanému kolagenu a elastinu, které tvoří hlubší vrstvy pokožky.

Při poranění kůže, například při popáleninách, však může nastat problém. Pokud je kůže zasažena v širší míře, například při popálení, ztrácí svou ochrannou schopnost.

Ochrana proti chemickým vlivům

Když se vrátíme k odstavci o vrstvách kůže, její povrch je pokryt tenkou vrstvou hydrolipidového ochranného filmu, který se skládá z mazu a potu. Tato vrstva chrání kůži před působením škodlivých chemikálií, které by ji mohly poškodit.

Tato ochranná vrstva se ale může smýt, například při mytí. Po umytí se však obnoví za 1–2 hodiny, čímž kůže opět získá svoji ochrannou schopnost.

Ochrana proti tepelným vlivům

Kůže také pomáhá udržovat stabilní tělesnou teplotu, což je klíčové pro naše zdraví. Při vysokých teplotách dochází k rozšíření cév, což vede k prokrvení kůže, čímž se odvede přebytečné teplo z těla.

Naopak při nízkých teplotách kůže reaguje zúžením cév, aby minimalizovala únik tepla. Kromě toho kůže také využívá již zmíněných potních žláz a jejich výsledného produktu – potu, které se podílejí na ochlazování těla pocením.

Ochrana proti mikrobiálním vlivům

Na povrchu pokožky je na 1cm2 až 30 tisíc choroboplodných zárodků. Neporušený povrch kůže, hydrolipidový film a olupování pokožky (již zmíněná deskvamace) brání pronikání zárodků do nitra kůže.

Velkou roli hraje také kyselé prostředí hydrolipidového filmu. Někteří si určitě ze školy vzpomenou na stupnici pH (od 0-14), která určuje, jestli je látka kyselá (0-7), neutrální (7) nebo zásaditá (7-14). Kůže se na stupnici pohybuje někde mezi 4,5 – 5,5, tj. je kyselá. A mikroby opravdu nesnáší kyselé prostředí, naopak se jim dobře daří v zásaditém.

Jde o tzv. samočistící schopnost kůže. Pokud je povrch kůže porušen a zárodky vniknou do kůže, je aktivována druhá řada obranných reakcí. Lidské tělo má celou řadu “odklizovacích buněk”, které pohlcují cizí látky, rozpouštějí je nebo odnášejí pryč z kůže

Kůži pomáhá chránit vnitřní orgány také ochlupení a tukový polštář:

• Ochlupení – Mezi vlasy i chlupy se udržuje vrstvička vzduchu, která izoluje kůži od vnějšího prostředí
• Tukový polštář – Je bohatě protkaný cévami a jejich roztažení a stažení může tyto fyzikální vlastnosti ovlivnit. Tuk je špatný vodič tepla a pomáhá izolovat svalstvo, kosti a vnitřní orgány.

2. Sekreční (vylučovací) funkce kůže

Hlavními produkty kůže jsou maz, pot, keratin a melanin. Hydrolipidový film sekreční funkci velmi pomáhá, protože chrání kůži před vysycháním a při styku s vodou před bobtnáním.

• Kožní maz (sébum) – Výmešek mazových žláz promašťuje kožní povrch hydrolipidovým filmem, což má význam při vlhkém chladu (např. promokneme: venku je horko, přesto je nám chladno). Tvorba mazu je řízena hormonálně. Zvýšená tvorba je v pubertě a snížená ve stáří.

• Pot – Roztok, který obsahuje vodu, soli, kyselinu mléčnou a močovinu. Pocení při pohybu, v teplém prostředí nebo při horečce – zvyšuje se odpařované množství potu a tím se ochlazuje kůže i organismus.

• Keratin (rohová vrstva keratinových buněk) – Keratin je špatný vodič tepla, pokud je suchý, proto vlhký chlad snášíme hůře než suchý (např. promoknutí). Koho zajímá více o keratinu, tématu je věnován celý článek o exfoliaci pleti.
• Melanin – Při slunění dochází v melanocytech k tvorbě melaninu a k jeho ukládání v základní (bazální) vrstvě pokožky (epidermis). Množství melaninu v kůži určuje míru pigmentace pokožky, a tedy i rozdělení do jednotlivých fototypů a ras. Melanin pohlcuje UV záření, kryje buňky základní vrstvy pokožky a rozptyluje paprsky UV záření.

Ochrana proti UV záření

Na kůži působí ultrafialové záření, které obsahuje ultrafialovou složku (UV).

Proti němu chrání kůži hlavně rohová vrstva a pigment melanin. Jak rohová vrstva, tak melanin regulují přívod slunečních paprsků a propouštějí jich jen určité množství.

Melanin pohlcuje UV záření a přeměňuje ho na neškodné infračervené záření.

• Lidé pracující na slunci mají silnější rohovou vrstvu a tmavší kůži, rohová vrstva se zesiluje a vytváří tzv. “sluneční mozol”

• Dlouhovlnné záření UVA – je hlavním spouštěčem melanogeneze. Tvorba pigmentu je v tomto případě prvotní, okamžitá, vzniká bezprostředně po ozáření, a to i bez předchozího zarudnutí. Urychluje stárnutí pleti : A jako anti-aging.

• Krátkovlnné záření UVB – způsobuje zánětlivou reakci, zarudnutí kůže, spálení, po níž se dostavuje za několik dní druhotná tvorba melaninu. B jako burn (spálenina).

• Záření UVC – nejagresivnější UV záření – jehož vlnová délka je nižší než UVA a UVB. UVC záření se na Zemi běžně nevyskytuje, jelikož je pohlceno zemskou atmosférou.

Tvorbu melaninu ovlivňuje kromě záření řada dalších faktorů – genetické, rasové, hormonální, metabolické, některé léky aj. Zvlhčením a nabobtnáním pokožky se např. při koupání navyšuje citlivost na záření až desetkrát.

Melanin – hnědý až černý pigment, který vzniká v melanocytech (ty se nacházejících v základní vrstvě pokožky) a chrání proti poškození světlem. Pohlcuje UV záření, tím zabraňuje tvorbě volných radilálů a chrání buňky před poškozením a vznikem např. zhoubných nádorů.

Více informací o problematice UV záření najdete v článku SPF.

3. Smyslová funkce kůže

Kůže je sídlem smyslu – hmatu.

V kůži jsou nervová tělíska pro hmat, vnímání chladu, tepla a bolesti. Tělíska pro vnímání chladu reagují nejcitlivěji při teplotě 25 stupňů C, tělíska pro vnímání tepla reagují nejcitlivěji při teplotách mezi 30 – 40 st. C.

Při teplotě nad 40 stupňů C se znovu dráždí a reagují tělíska pro vnímání chladu, což se projevuje počátečním pocitem chladu v horké lázni.

Velmi důležitý je pocit a vnímání bolesti, které nám umožňují vyvarovat se některým úrazům, např. popálení.

4. Depotní (zásobní) funkce kůže

Kůže má také zásobní funkci. Podkožní vazivo, známé také jako tukový polštář, slouží jako domeček pro tuk, cukr, vodu a další látky, které tělo potřebuje. Tento tuk slouží nejen jako energetická rezerva, ale také jako izolační vrstva, která pomáhá udržovat tělesnou teplotu.

5. Bariérová (obranná) funkce kůže

Tato funkce je v úzkém vztahu k propustnosti kůže, tj. k její vstřebávací funkci. Látky, které bariéry zadrží jsou postupem času odvedeny zpět na povrch pokožky nebo dále metabolizovány (přeměněny).

6. Resorpční (vstřebatelnost) funkce kůže

Propustnost se zvyšuje poškozením či narušením rohové vrstvy pokožky. Vstřebávání látek do kůže probíhá cestou vývodů potních a mazových žláz a odtud do hlubších vrstev kůže.

Nepředstavujte si ale zase, že vstřebáte až 60% produktu, jak se umíte různě na internetu dočíst. Dovedete si to vůbec představit? Je to sice sen každé kosmetické společnosti, ale toto tvrzení je zcestné a dá se snadno ověřit tím, že si stoupnete venku na déšť a počkáte, co se bude dít – kdybyste měli vstřebávat až 60% všeho, co se Vaší kůže dotkne, okamžitě byste do sebe déšť začali vsakovat jako houba.

7. Dýchací funkce kůže

Kůže se zúčastňuje i dýchání – výměna kyslíku a oxidu uhličitého. Kůže je výborným čidlem pro zjištění množství kyslíku ve vzduchu. Jako přímý senzor kyslíku rychle rozezná, je-li ho ve vzduchu méně – proto na velehorách mnozí trpí hypoxií, což je právě nedostatek kyslíku v těle (v tkáních). V kožních buňkách jsou kyslíkové receptory, podobně jako v plicích. Dávají několik důležitých povelů a jedním z nich je chemický signál zvyšující prokrvení kůže.

8. Estetická funkce kůže

Nakonec kůže plní také estetickou funkci. Kůže je tedy nejen orgánem, který nás chrání a udržuje nás zdravé, ale také součástí našeho vzhledu.

V každé společnosti a v každé době se tato funkce uplatňuje a je pro každého jiná. Nedá se tak vůbec měřit a dá se považovat za velmi relativní.

Závěr

Kůže je náš největší orgán s plochou 1,5-2 m², skládající se ze tří vrstev – pokožky, škáry a podkožního vaziva. Pokožka se dále dělí na pět vrstev, kde v základní vrstvě vznikají nové buňky a tvoří se melanin chránící před UV zářením. Kůže plní osm základních funkcí: ochrannou (proti mechanickým, chemickým a tepelným vlivům i mikroorganismům), sekreční (tvorba mazu, potu, keratinu a melaninu), smyslovou (vnímání hmatu, tepla, chladu a bolesti), depotní (zásoby živin), bariérovou, resorpční, dýchací a estetickou. Pro zdravou pleť je zásadní rovnováha těchto funkcí a především ochrana před UV zářením, které rozlišujeme na UVA (způsobující stárnutí) a UVB (způsobující spálení).

Q&A

Co dělá kůže?

Drží nás při životě. Tato největší soustava hraje obrovskou roli například při chránění našich vnitřních orgánů před vnějšími vlivy.

Jaké jsou funkce kožní soustavy?

Ochranná, sekreční, smyslová, depotní, bariérová, resorpční, dýchací, estetická

Jakou funkci má škára?

Škára vyrábí spoustu důležitých produktů, ze kterých tělo benefituje, například elastin a kolagen. Ze škáry také vyúsťuje kožní adnexa.

Co prospívá kůži?

Zdravý životní styl, bohatá strava plná vitamínů a minerálů, vynechání kouření, omezení alkoholu, málo stresu a správná péče o kůži – zejména kvalitní péči o pleť se věnujeme v samostatným článku.