SPF a vše, co potřebujete vědět – UV záření, 6 fototypů, správná aplikace a další

Léto je tu! Po problematice pigmentových skvrn mi došlo, že je namístě pořádně se ponořit do tématu SPF, protože spolu velmi úzce souvisí. SPF se věnuji i ve svých kurzech (v online variantě kurzu mám na toto téma podrobnější kapitolu), ke kosmetické profesi totiž ochrana před slunečním zářením na 100% patří. Navíc jsem si všimla, že spoustu lidí má ohledně SPF spoustu mylných informací a předpokladů – pojďme je všechny rozlousknout.

Co je to SPF

SPF je zkratka pro sun protection filter a velmi laicky řešeno nám slouží k tomu, abychom se při výskytu na sluníčku nespálili a nevystavovali se zbytečně UV záření.

Proč by nám to ale mělo vadit?

Slunce na Zem posílá záření, které je zdrojem naprosté většiny procesů na Zemi (např. tvorba vitaminu D – proto je doporučováno ho v zimních měsících doplňovat). Je ale klíčové si uvědomit, že naše tělo pozitivně zpracuje jen určité množství slunečního záření, které nám potom pomáhá s psychickou pohodou nebo s výše zmíněnou tvorbou vitaminu D v těle.

Jakmile se ale slunečnímu záření vystavíme na delší dobu bez sluneční ochrany, může ve velké míře uškodit naši pokožce. Reakce na sluneční záření se potom liší u každého člověka a říká se jí fotoreaktivita.

UV záření a typy

Dáme si opáčko z článku o pigmentových skvrnách – pokaždé, když se ocitneme na sluníčku, působí na naší kůži ultrafialové záření, které obsahuje ultrafialovou složku známou jako UV, která pro nás není kamarád. Jsme proti ni chráněni pigmentem, kterému se říká melanin a který přeměňuje UV záření na neškodné infračervené záření – aby ale zpracoval všechno to sluneční záření, musí pěkně makat. A nadměrná produkce melaninu vede k negativním dopadům na pokožku – např. spáleniny, pigmentové skvrny, v nejhorších případech i onemocnění kůže.

UV záření není jen jedno, dělí se na:

• UV-A – cca 95% všechno slunečního záření, vyskytuje se během celého roku a pronikne i skrz sklo a mraky, dotýká se nás, i když se sluníčku nevystavujeme. Má dopad na rychlejší stárnutí pokožky, se vznikem vrásek a pigmentových skvrn. Pro lepší zapamatování nabízím mnemotechnickou pomůcku A – anti-aging. Na produktech je značena PPD, PA+ nebo jen jednoduchým A v kroužku. Ochrana proti UV-A má odlišné značení než ochrana proti UV-B!

• UV-B – cca 5% záření, dokáže být blokováno mraky nebo sklem, díky němu se opalujeme, ale také snadno spálíme. Jeho působení se liší v závislosti na lokalitě. Díky němu máme dostatek vitaminu D, ale také podporuje tvorbu melaninu. Může pronikat hluboko do pokožky a způsobit vážné onemocnění kůže, je proto opravdu dobré ho regulovat. V tomto případě můžeme použít pomůcku UV-B – burn. Ochrana proti UV-B záření je pojmenovaná jako SPF.

• UV-C – prokazatelně nebezpečné, k nám by se nemělo dostat, i když už nějaké zdroje tvrdí, že se k nám stopové množství dostává, ovšem toto tvrzení nemohu podložit.

Druhy ochrany proti UV záření

Teď přichází na přetřes již zmiňované SPF, které nás má proti slunečnímu záření efektivně chránit. Bohužel často narážíme na produkty, které nás chrání pouze před UV-B zářením, ochrana proti UV-A záření není tak obvyklá a na produktu se často musíme pídit po specifickém označení UV-A ochrany.

Určitě víte, že na obale různých produktů vidíte spojené se zkratkou SPF také číslo, např.: SPF10, SPF15, SPF30, SPF50, SPF50+.

Všude se dočtete, že číslo navázané na zkratku udává, že pakliže např. vydržíte na sluníčku maximálně 10 minut a kůže začne reagovat, SPF10 Vás ochrání 10x takovou dobu, tj. 100 minut, než se musíte opětovně namazat.

Není to tak ale docela pravda. Respektive je i není.

Pravda je, že při povinných testováních SPF produktů v laboratořích se dosáhne absolutně perfektní, konzistentní aplikace a pokrytí vystavené pokožky při testovacích podmínkách, které jsou jasně dané legislativou země, ze které firma, která SPF produkt vyrobila. A tyto podmínky často také bývají extrémní.

Tím, že se často při domácí aplikaci nedosáhne perfektní aplikace ani pokrytí a často ani extrémních podmínek, nemůžeme se s podobným tvrzením ztotožňovat.  Je dobré mít na paměti, že číslo je odhad, neboť jak jsme si již stanovili, jeho působení se liší v závislosti na:

• ročním období (léto/zima versus jaro/podzim)
• denní době (brzo ráno versus pravé poledne)
• nadmořské výšce (nížina versus vyšší horské polohy tam je záření vyšší)
• zeměpisné poloze (čím blíže k rovníku, tím je dráha paprsků kratší)
• odraz paprsků od okolí (např. cca sníh až 80%, voda 6% a bílý písek 25%)
• stav ozonové vrstvy (vrstva se ztenčuje)
• oblačnost a znečištění ovzduší (snižuje záření)
• typ a fotoreaktivita pokožky (jinak reaguje pokožka s fototypem 1 a jinak s fototypem 4)

Pojďme se podívat, jak moc které SPF chrání před UV-B slunečním zářením:

• • SPF 15 chrání před 93% UVB záření
  • SPF 20 chrání před 95% UVB záření
  • SPF 30 chrání před 97,4% UVB záření
  • SPF 50 chrání před 98% UVB záření

(Zdroj)

Ano, rozdíl mezi SPF30 a SPF50 je necelé jedno procento. To nevypadá nijak dramaticky, ale pokud jste opravdu světlý fototyp, rozdíl na sobě můžete pocítit – k fototypům později.

Jak se chránit před UV-A zářením?

Ochrana před UV-A také existuje, v České republice je zavedený systém A v kroužku:

Další známé označení je PA (asijský systém pro ty, co si kupují takové krémy) následována znaménky +. Čím více znamének +, tím větší ochrana před UV-A zářením.

Krém může také nést označení PPD, tzv. persistent pigment darkening a opět platí, že čím větší hodnota, tím větší ochrana.

• P+ = PPD 2-4 — lehká ochrana proti UV-A
• P++ = PPD 4-8 — Střední ochrana proti UV-A
• P+++ = PPD 8-16 — Vysoká ochrana proti UV-A
• P++++ = PPD 16 a více — Velmi vysoká ochrana proti UV-A
• PPD v kroužku — 1/3 hodnoty SPF

Na produktech často také uvidíme označení “broad spectrum” neboli “široké spektrum”. Tyto opalovací krémy jsou schopni chránit před UV-A a UV-B zároveň.

Jaké SPF vybrat a kdy ho používat?

K tomu potřebujete zvážit 2 věci – fotoreaktivitu (fototyp) a typ pleti.

Jak jsem psala dříve, fotoreaktivita je citlivost na sluneční záření. Je dobré si říct, že množství melaninu v pokožce nemá žádný vliv na rozhodování o tom, jak moc silné SPF potřebujete.

Fotoreaktivita je závislá na fototypu, tj. škála, která dokáže předpovědět reakci na UV záření v závislosti na barvě kůže, v dnešní době známe 6 fototypů, které se říká tzv. Fitzpatrickova škála:

1. Fototyp I – velmi citlivá pokožka, bledá, snadno se spálí, pleť posetá pihami, světlé oči, často zrzavé vlasy, doporučen vysoký stupeň SPF ochrany 50 a co nejméně času na přímém sluníčku
2. Fototyp II – citlivá pokožka, na přímém slunci jde do červena/ruda, málokdy přejde do hnědé barvy, světlé typy – občas pihy, světlé oči, světlé vlasy (až do světle hnědé), doporučen stupeň SPF ochrany 30 a výš
3. Fototyp III – normální pokožka, snadno se opaluje, jde do bronzova/hněda, málokdy červená, tmavší vlasy, pleť bez pih, doporučen stupeň SPF ochrany 15 a výš
4. Fototyp IV, V, VI– pleť s těmito genotypy jsou velmi odolné proti slunečnímu záření, tmavě hnědé až černé vlasy, tmavá pleť, to ale neznamená, že se fototyp IV nemusí chránit před slunečním zářením – doporučen stupeň SPF ochrany 10 a výš.

Na základě fototypu jste schopni si určit, jak dlouho můžete být bezpečně na slunci a jakou ochranu proti slunečnímu záření zvolit.

Ale asi jako většina lidí z oboru Vám doporučuji se trochu přizpůsobovat podmínkám – v létě, když jsme na sluníčku pečení vaření, sáhneme spíše po SPF30 až SPF50 než třeba v zimě, kdy pár dní po sobě přeběhneme z domu maximálně do práce. Při zimním výletě do hor bych neváhala s co největší ochranou, stejně jako při pobytu u moře. Jakmile ale trávíte čas doma, nemusíte se s nanášením SPF50 stresovat. Pozor, ochrana je ale i tak třeba, jen můžete zvolit nižší SPF.

Důležité je při intenzivním pobytu na slunci SPF reaplikovat ideálně každé 2-3 hodiny a to zejména, když přijdeme do kontaktu s vodou (např. trávíme dovolenou u moře). SPF je vhodné ale reaplikovat i třeba po cvičení nebo když se hodně potíme.

A pro osoby se sklonem k pigmentovým skvrnám – byla bych opatrná s dobou, kterou na slunci trávím za účelem opalování se, smažení Vám opravdu nadělá na kůži více paseky než užitku. Obecně bych přehnané grilování na sluníčku nedoporučila, pro pokožku je to opravdu traumatizující zkušenost, která vede k přemíře vzniku vrásek, pigmentových skvrn a v extrémním případě i onemocnění kůže.

Jedna důležitá věc – při pohybu na slunci se i přes SPF přirozeně opálíte, nebojte. A ano, dostanete potřebné množství vitamínu D. Jen dáte sluníčku stopku v momentě, kde Vám bude chtít začít ubližovat.

Minerální (organické) vs. chemické (anorganické) filtry

V opalovacích krémech se v dnešní době využívají 3 typy filtrů:

• minerální (organické či fyzikální)
• chemické (anorganické)
• kombinované/smíšené (kombinující jak chemické, tak minerální)

Jejich základní rozdíl je v tom, že chemické filtry absorbují sluneční paprsky, zatímco minerální (někdy se jim říká také fyzikální) je odráží. Nenechte se zmást názvem organické, oba typy filtrů jsou chemického původu – ty organické jsou vesměs výhradně na bázi oxidu zinečnatého a oxidu titaničitého.

Může se zdát, že chemické filtry jsou škodlivé kvůli absorpci slunečných paprsků do kůže, zatímco minerální je odráží jako zrcadlo. Nemusí tomu ale tak nutně být. Velmi jednoduše řečeno, chemické filtry jsou v pokožce přeměněny na teplo a poté jako teplo z těla vyloučeny, nemohou tak ani z části způsobit nadměrnou produkci melaninu.

V dnešní době se také hodně setkáme s SPF produkty, které kombinují jak chemické, tak minerální filtry.

Jaký typ ochrany tedy zvolit?

Volba je na Vás. Důležité je znát fakta a plusy i mínusy mají jak minerální, tak chemické filtry. Ať si vyberete jakkoliv, nezapomeňte SPF ochranu opravdu používat.

SPF v make-upu? Obvykle jeho hodnota nevystačí klasickému uživateli celý den a není praktické ho během dne reaplikovat.

Krému také potřebujete větší množství, nestačí Vám úplně velikost hrášku, většinou se doporučuje produktem vytvořit 2 tenké proužky na ukazováčku a prostředníčku (= čtvrt kávové lžičky) – to je Vaše ideální množství (v odbornější mluvě potřebujeme cca 2mg SPF produktu na metr čtvereční). Celkem dost, že?

Je naprosto v pořádku používat tonované SPF krémy, jsou vytvořené k účelu tónování pleti a zároveň dostatečné ochrany.

A jestli se vyplatí kupovat si 2 krémy, jeden na obličej a jeden na tělo? Ne vždycky, ale často se volí jiný krém na tělo a jiný na pleť kvůli konzistenci a ucpávání pórů. Bohužel dost dlouho byly na trhu SPF krémy, které zhoršovaly akné a zanícení pleti. Na tělo tedy můžete zvolit hutnější konzistenci, pokud ji snesete a na obličej potom lehčí krém.

Vše ale závisí na Vás a Vaši pokožce:

1. Suchá pleť – hydratační, hutnější SPF krémy budou Váš kamarád
2. Mastná, aknózní pleť – tady si potřebujete dávat pozor na ucpávání póru, což měly klasické opalovací krémy dříve hodně ve zvyku. Hodně opalovacích krémů nese označení tzv. “nekomedogenní”, případně si vybírejte opravdu lehké krémy, které jsou hydratační a zapracovávají se snadno (např. fluidy)
3. Normální pleť – u Vás může být téměř jedno, co si na pleť vyberete, hlavně, že se cítíte dobře

Shrnutí

Pamatujte, nejlepší SPF je to, které opravdu používáte!

Q&A

Nebudu mít nedostatek vitaminu D, když na sobě budu mít SPF ochranu?

Ne, nebudete, je již mnoho studií potvrzujících, že i přes SPF ochranu lidské tělo přijme dostatek vitaminu D.

Můžu si aplikovat SPF pouze na obličej?

Pokud máte kousek odhalené kůže (tílko, kraťasy), na kterou může svítit sluníčko, určitě je namažte.

Musím chránit před UV zářením oči?

Ano, ideální je pořídit si brýle s ochranným UV faktorem (dostatečný je 400 a ten chrání na 100%) – říká se jim polarizační a už se celkem běžně dají sehnat v optikách nebo specializovaných eshopech.

Kdy dávat SPF na obličej?

Ideálně jako součást Vaší denní rutiny po čištění pleti. Řekla bych, že ideální postup je čištění – sérum – krém – SPF. Pokud máte vyživující, hydratační krém, můžete klidně vynechat denní krém a použít jen SPF.